Mezisoučet 0 Kč
Tanec by měl tělo rozhýbat, uvolnit a dodat energii. Přesto se spoustě lidí stává pravý opak. Po tančírně nebo lekci bolí kolena, tahá v bedrech, tuhne krk nebo ramena. Často to svádíme na únavu, věk nebo „špatný den“. Jenže ve většině případů tělo neposílá náhodný signál. Bolest je informace. A velmi často říká, že se něco v pohybu děje dlouhodobě špatně.
Důležité je říct jednu věc hned na začátku: bolest při tanci není normální stav. Občasná únava ano. Pálení svalů ano. Ale ostrá, opakující se nebo jednostranná bolest je vždy známka toho, že tělo něco kompenzuje. A kompenzuje právě techniku.
Kolena: když tělo nemá kam jít
Bolest kolen patří mezi nejčastější potíže tanečníků, hlavně u salsy a bachaty. Velmi často souvisí s propínáním nohou a „zamykáním“ kolen v pohybu. Když noha při kroku zůstává tvrdá a váha se nepřenáší plynule, náraz nejde do svalů, ale do kloubu.
Kolena také trpí ve chvíli, kdy se tělo snaží dělat rychlé změny směru bez opory v zemi. Typicky při otočkách nebo rychlých přechodech, kdy chodidlo nestíhá reagovat, ale koleno už „točí“. Tělo si pak pomáhá tím, že pohyb brzdí právě v koleni. Krátkodobě to ustojí, dlouhodobě začne bolet.
Bolest kolen většinou neznamená „špatná kolena“. Znamená, že nohy nemají dost pružnosti a zbytek těla jim nepomáhá.
Záda: když core nepracuje, práce jde jinam
Bolesti zad, hlavně v bedrech a spodní části zad, často souvisí s chybějící stabilitou středu těla. Pokud core neudrží trup, tělo si najde náhradní řešení. A tím jsou záda.
Typickým příkladem je tanec „ze zad“. Pohyb vychází z prohnutí, z přetěžování beder, místo aby vycházel z přirozeného přenosu váhy a práce nohou. Zpočátku to může působit elegantně nebo „uvolněně“, ale po čase se objeví tah, bolest nebo pocit, že se nemůžeš narovnat.
Záda také často bolí u lidí, kteří se při tanci snaží držet „správný postoj“ silou. Zpevní ramena, stáhnou lopatky a celé tělo ztuhne. Místo opory vznikne napětí, které se hromadí právě v zádech.
Krk a ramena: když tančí hlava místo těla
Bolest krku a ramen bývá nenápadná, ale velmi častá. Objevuje se hlavně u lidí, kteří jsou soustředění, snaží se „dělat to dobře“ a tančí hodně z hlavy. Doslova.
Zvednutá ramena, stažený krk a ztuhlý trapézový sval jsou typickým znakem stresu v pohybu. Tělo je sice v tanci, ale hlava je pořád ve výkonu. Každá změna směru, každé vedení nebo reakce jde přes horní polovinu těla místo přes střed.
U followerů se to často pojí s přílišnou snahou reagovat rychle, u leaderů s tlakem „být čitelný“. Výsledkem je napětí, které se po tanci projeví bolestí nebo ztuhlostí.
Kyčle a třísla: když pohyb není rozložený
Bolest v oblasti kyčlí nebo třísel často vzniká tehdy, když se pohyb soustředí jen do jedné části těla. Typicky při snaze o „velký pohyb“ bez opory ve zbytku těla. Kyčle pak pracují víc, než by měly, a přebírají roli, která jim nepřísluší.
Časté je to u tanečníků, kteří chtějí mít výrazný styl, ale nemají dostatečně připravený základ. Tělo se snaží vyhovět hudbě, ale chybí mu rovnováha mezi stabilitou a uvolněním. Kyčle pak bolí ne proto, že by byl tanec „náročný“, ale proto, že nesou zátěž za celé tělo.
Co si z bolesti vzít (a co ne)
Bolest není signál, že bys měl přestat tančit. Je to signál, že je potřeba změnit způsob pohybu. Čím dřív ho začneš brát vážně, tím méně problémů budeš řešit později.
Většina bolestí v tanci nevzniká nárazově, ale postupně. A právě proto se dají řešit změnou návyků. Jemnější práce s váhou, lepší stabilita středu těla, uvolněnější horní část a menší snaha „dělat toho hodně“. Často méně pohybu znamená zdravější pohyb.
Tanec má tělu pomáhat, ne ho ničit. Jakmile tělo začne bolet, není to slabost. Je to zpětná vazba. A kdo se ji naučí poslouchat, tančí déle, lépe a s větší lehkostí.
